Setkání historických praporů Telč

- Na začátek si položíme jednu prostou otázku - "Kdo je to hasič?"
Hasič ať už dobrovolný nebo profesionální je člověk jako já nebo třeba Ty, v žilách mu koluje také jenom krev, která se však často mění během zásahu v adrenalin. Žene ho touha pomáhat, není mu lhostejný cizí lidský život. Jde tam, odkud ostatní utíkají, je často ta poslední kapka naděje, ta naděje, která vždy umírá jako poslední. Je připraven 24 hodin denně, 7 dní v týdnu...
A právě DOBROVOLNÍ HASIČI oslaví v tomto roce již 160. výročí své existence. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska jako hlavní organizátor u této příležitosti pořádal Celostátní setkání historických praporů sborů dobrovolných hasičů..
A jak proběhlo setkání se dozvíte níže...
Celé setkání vlastně začínalo už v pátek. Protože bylo potřeba zajít pro prapor na obecní úřad a trošku poklidit v autě a tak celé páteční odpoledne jsme měli v ruce košťátka, hadry, různé kokpit spreje a ,,pucovalo,, se auto, aby jsme tam nedojeli jako "prasátka"..
Tak a teď už máme sobotu 15. června. Za normálních okolností, by si kdokoliv pospal, odpočíval. U nás to bylo jiné, a to tím, že 6 členů naší jednotky si muselo přivstat, aby stihli ranní kafíčko, hodit se do gala, zavázat kravatu (což je občas docela alchymie) a sejít se u naší hasičské zbrojnice.
Je 8. hodina ráno, na Impulsu nám hlásí zprávy a jednotka vyráží v čele s praporečníkem Jardou a hasičským praporem na dlouhou 150 kilometrovou cestu na náměstí Zachariáše z Hradce v Telči. Cesta nám tam trvala i s přestávkou 2 h 20 minut a celou cestu se řešily - upadané knoflíky na saku nebo třeba roztržený pásek od kalhot. Při příjezdu po 10. hodině už jsme viděli desítky či stovky hasičských aut, plná provizorní parkoviště a všude kam jsem se mohli podívat byla samá uniforma a prapory, kam oko dohlédne..
Jelikož byla cesta dlouhá, tak nám vyschlo v hrdle. Hned jsme zašli v místním kempu na jedno orosený, kde jsme se setkali i s našimi kamarády ze sboru SDH Rozstání a následně jsme vyrazili tentokrát už hezky pěšky směr Pánský dvůr. Po cestě se udělalo i pár fotek Jardy a praporu, které můžete vidět na webu v sekci O nás ( náš prapor)..
Hned po příchodu se šel Jarda nahlásit, dostal odznak, my jsme s ním chvilku pokecali a pak proběhl přesun už bez Jardy a praporu na náměstí. První úkol byl najít stánek, abychom mohli koupit nový pásek a po úspěšném výběru jsme zašli na oběd do místní restaurace Švejk. Protože bylo teprve 12 hodin a prapory měly dojít až 13:30 a tudíž bylo hodně času tak jsme si řekli, že posedíme a počkáme v restauraci..
Ale náhle z ničeho nic už pod okny stál průvod.. Fofrem se dopilo, zaplatilo a šupem na náměstí...
Nakonec se ukázalo, že jsme spěchali zbytečně...
Kluci s prapory fakt čekali přes hodinu v průvodu na sluníčku a čekali, až hodiny ukážou 13:30...
Masakr a nechtěl bych já a i nikdo jiný být v jejich kůži...
Nakonec 694 praporů, 1 centrální a 13 krajských praporů vešlo na náměstí a proběhlo stužkování.. Následně po ukončení ceremoniálu jsme rychle hledali Jardu. A po chvíli se zadařilo. Byl úplně vyčerpaný a tak unaveného jsme ho už dlouho neviděli...
Vzali jsme ho na jídlo, zlatavý mok ať si odpočine a kolem 16. hodiny jsme slavnostně vyrazili na dlouhou cestu domů, po které jsme si udělali zastávku a nakoupili dekorace domů.....
Celý den se ukončil zaparkováním auta a uvedením do pohotovosti v 19. Hodin....
A teď už se těšíme zase na další akci 22.6.2024 na závod veteránů do Radkova a zároveň už lákáme na naší pohárovou soutěž, která se koná 5. července 2024.